Dobrý den,
Vašeho manžela jsem sice znala jen krátce, ale byl moc milý a je mi velice líto, že už tu není a nedopoví mi, jak to bylo s těmi indickými bohyněmi. Dovolte, abych Vám vyjádřila skutečně upřímnou soustrast. Bohužel to neumím formulovat lépe - když někomu umře někdo blízký, těžko se k tomu dá říct něco, co by neznělo jako fráze a pozůstalým aspoň trochu pomohlo.

Myslím na Vás a zdravím,
Věra Boudná

Vážená paní Pavlatová,
je mi moc líto, že nás pan Jiří Winter opustil, ačkoli jsem jej osobně neměl tu čest poznat. Přijměte mou upřímnou soustrast.

S pozdravem
Martin Loužecký

Ahoj Danielo, Petro, Martine.
Díky za smuteční oznámení. Zkoušel jsem volat, ale máte toho určitě moc.

Jiří odešel, ale do poslední chvíle obklopen tím, co nejvíce potřeboval:
láskou a laskavou péčí. A tolik radostného po něm zůstává.

Doufám, že se nám podaří zastavit se na rozloučení.
Pavel + Věra s dětmi

Vážená paní Pavlatová,
přijměte prosím moji upřímnou soustrast k úmrtí Vašeho manžela Mistra Jiřího Wintera – Neprakty, kterého jsem osobně poznal, ač bývalý soused z Holešovic, bohužel až velmi pozdě. Odešel s ním člověk, který uměl jiným dávat i v dobách obtížných – ve formě osobitých kresbiček „z našeho života“ vznikaly obrázkové originály, které přinášely pohodu, smích, ale i zamyšlení nad věcmi denního charakteru, které člověk často přehlížel. Tím se zapsal Neprakta nejen do Guinnessovy knihy rekordů, ale i do paměti celých generací v zemi, pro kterou tvořil.

S Jiřím odešel člověk a umělec, kterých se nerodí mnoho. Ale neodešel „jen tak“, neboť nám toho ze své nekonečné tvůrčí činnosti mnoho zanechal. Proto mu veřím, když říká: „Nestůjte u mého hrobu… Nejsem tam. Nespím, to zjistíte brzy.“ Kdoví, kde jeho činorodé působení pokračuje…

Vyřiďte prosím mou upřímnou soustrast i ostatním pozůstalým.
Zůstávám s mnoha pozdravy,
Ing. Vladislav Pechan.

Vážená paní Pavlatová,
přijměte prosím moji nejupřímější soustrast. Bohužel jsem celý týden mimo Prahu, budu tedy v pátek alespoň v myšlenkách a modlitbách s Vámi.

V nejhlubší úctě
Petr Bratský

Milá paní Danielo,
zpráva odchodu Jiřího na nebesa mně i dceru Janu velmi zasáhla, moc Vás objímáme, buďte statečná, Jiří se už má v této chvíli dobře a věřím, že nechce, abychom plakaly. Na obřad bohužel ani já ani Jana nemůžeme přijet, protože jsme mimo republiku.

Vaše Naďa Urbánková s dcerou Janou Fabiánovou.

Milá Danko,
Tvůj mail jsem našla právě dnes a než jsem stačila zareagovat, slyším z rádia tu smutnou zprávu. Je mi moc líto, že jsme se nestačili rozloučit, ale protože stejně jako Čamakokové věřím, že duše se scházejí s dušemi předků v nebeských prériích, doufám, že snad Tvého Jiřího již nyní hostí náš Alberto duší pravého paraguayského maté a řeknou si za nás vše, co my jsme nestihli. Děkuju Ti jménem rodiny za péči, starostlivost a lásku, kterou jsi Jiřího zahrnovala. Manitou to vidí a bude si to na Tebe pamatovat.

Myslím na Tebe, abys všechno s pomocí dětí a přátel zvládla, a jsem připravená Ti pomoci, kdyby bylo s čím.

S úctou
Yvonna

Děkuju, paní Pavlatová,
za oznámení.

Je mi to moc líto.

Smutek je přirozená reakce. Ale vždycky jde o to, jaký život žil ten, kdo odešel, a jaký život s ním žili ti, pro které byl blízkým člověkem a které opustil. Pokud to všechno bylo hezké a příjemné, není důvod ke smutku.

Člověk se ale smutku a slzám neubrání, protože ten, kdo odešel už napořád, se nikdy nevrátí. Tento pocit moc dobře znám a sdílím ho s Vámi.

Vím ale taky,
že čas hojí všechny rány.

Za oznámení děkuji, protože mě snad tímto opravňuje vyjádřit Vám i všem blízkým účast nad ztrátou, kterou považuji za nejen rodinnou, ale u formátu osobnosti pana Wintera za celospolečenskou.

Přeji Vám, aby bolest nad jeho odchodem vystřídala co nejdříve vyrovnaná radost ze vzpomínek na dny, které Vám byly darovány jako společné.

Josef Turchich

Dobrý večer,
milá paní Pavlátová, jsem stále na cestách. Nejdříve na turné v Německu a nyní jsem se přesunula do Brna, kde se mi konečně podařilo otevřít moji internetovou stránku a přečetla jsem si Vaši moc smutnou zprávu. Volala mi ji již dcera a od té doby na vás často myslím. Přeji Vám hodně sil. Jsem moc ráda, že jsme Vás s panem Nepraktou ještě stačily s Deniskou navštívit. Moc jsme si toho vážily. Váš muž byl báječný a obdivuhodný člověk a jsem velmi ráda, že jsem jej směla poznat.

Upřímnou soustrast
Helena Štáchová

Danko,
přijmi moji upřímnou soustrast, právě 30. října odpoledne jsem byla na chvilku v Praze, měla jsem přímo fyzickou potřebu projít se po Malé Straně a na Strahově. Až tam jsem si vzpomněla, že mám novou knížku o panu Wintrovi a že za ním musím co nejdřív zajít ho potěšit a popovídat o té knížce, spoustu věcí z ní mě zajímá. Je mi upřímně líto, že jsem to tak dlouho odkládala… Dnes ve 13 hodin na něho budu myslet a věřím, že sedí v Kavárně nad Prahou spolu s Egonem Kischem a dalšími pražskými bohémy se na nás dívají a dobře se baví.

Stáňa

Dobrý den,
vrátila jsem se z natáčení a přečetla si tuto smutnou zprávu. Nevím, co napsat, co říct… Je velká škoda, že tento skvělý muž a výtvarník zemřel. Věřím ale, že je stále s námi. Myslím na vás i na něj.

V lásce a úctě Lada Ledererová Arnautová

Dobrý den,
i když dnešní den pro Vás dobrý bohužel není. Pustila jsem internet a šokovala mne zpráva o Vaší velké ztrátě. Soucítím s Vámi, slovy se smutek a soustrast špatně vyjadřují.

Přeji mnoho lepších dnů, než byl ten dnešní.
Jarmila Lencová s manželem
Připojuji pozdrav od Sisinky

Danko,
moc mne to mrzí – za tebe i za toho malého kluka, kterým jsem kdysi byl a který s obrázky s podpisem Neprakta vyrůstal. Každopádně ti přeju, abys tohle období co nejlíp zvládla. Když budeš potřebovat pomoc, kamarádi jsou tady, stačí říct…

Martin